Prosím, olizujte zamrzlé zábradlí – P(ad)ouchův sloupek v Marketing & Media

Jsou věci, které se v životě nemají dělat. Nemáme strkat prsty do zástrček, neměli bychom pít benzín nebo olizovat zmrzlé zábradlí. Všichni to víme a přesto se to občas stane. Je pravda, že valná většina mých vrstevníků nebývá přilepená ke kusu kovu – uvěřili, nebo mají vlastní zkušenost, že je to blbost. Co mi není jasné, proč se takovéto jasné poučky nenaplňují v businessu. 

Je to moc těžké?  

Podle Kantaru a jejich analýz top světových značek je zřejmé, že úspěšná značka má splnit tři parametry. Prvně by ji měli mít zákazníci pevně v povědomí, potom má nabídka/značka řešit zákazníkovo zadání jinak, než je na trhu běžně zvykem – tedy ne komunikací ve svahilštině, ale zejména v zákaznické zkušenosti, přístupu a podobně. A (hlavně) to všechno musí dávat zákazníkovi smysl jak racionálně, tak emočně. Pokud tyhle tři věci spojíme a jsou provázané, tak máme silnou značku a budeme výrazně více vydělávat. 

Přesto má řada společností totální bordel v tom, co je vlastně jejich přidaná hodnota pro klienta. Přes 90 % jich má vizi a misi popsanou, ale jen jako nápis na vrátnici, nebo do výroční zprávy. Nemají to pojmenované, natož formulované a už vůbec ne předávané zákazníkům. Asi to je moc těžké, když se to nedělá… Podle B-inside má pochopitelné a zažité hodnoty jen slabá čtvrtina firem.

Málokdo to ví?

Podle výzkumníků z Behavia se ve světě managementu a řízení (naschvál nepoužívám HR – aby si všichni uvědomili, že se jich to také týká a nepřestali číst) ukazuje, že jen 13 % Čechu je zapálených do své práce. Třetina Čechů je v práci vyloženě nespokojená. To nejsou hezká čísla. Také se ví, že plat a další benefity s tím moc nehnou nebo jen dočasně. Lidé jsou spokojenější, více motivovaní a nadšení (a výkonnější) pokud se věnujeme jejich psychologickým potřebám: mají vizi, pocit užitečnosti, sounáležitosti, pochopení od šéfa. Zkrátka potřebují, aby se s nimi, jako s lidmi pracovalo a potvrzuje to, že středobodem spokojeného zaměstnance je “funkční“ manažer. Dospělý jedinec, pod kterým se lidem bude dobře pracovat, nemusí dřít nejvíce ze všech, ale hlavně vytváří prostředí a to, aby se věci děly.

To je přece jasné. Jenže v 80 % firem se povyšují specialisté na manažery bez jakékoliv průpravy, přípravy nebo i jen vědomí, že by měli svým lidem pomáhat. Z nejlepšího svářeče se udělá šéf svářečů a ono to drhne. Podle Ipsosu nedostane 51 % lidí u nás ani jednou za rok pochvalu. A k tomu všemu 90 % firem řeší problém s funkčním liniovým managementem? Jakto? Je samozřejmě možné, že všichni tato data neznají, a proto si jdou zkusit loknout benzínu v garáži. Tedy, přijde mi to velmi nepravděpodobné, ale třeba to tak je…

Na mě to neplatí?  

Kdo z Vás viděl skutečně funkční a k tomu ještě replikovatelné použití influencerů, které přineslo jasné a kvantifikovatelné prodeje? Přesto se to pořád zkouší a doufá se, že to možná projde. Letos se má do této oblasti nasypat o 30-40 % peněz více, než loni. Možná se svět změnil, možná zrovna moje nabídka bude tak skvělá, že to zabere. Přitom se jasně ukazuje, že nejlépe pořád funguje televize a print. Snaha se cení, ale přilepit si popáté za sebou jazyk na zmrzlý kov není snaha, ale blbost. 

Co s tím?  

Napadá mě takový fígl. Co kdybychom se tady neoháněli selským rozumem, nutností vzdělávat se a nesršeli radami, aby se v businessu využívali odborníci, ale místo těch naprosto evidentních faktů začali zkoušet pravý opak. Nevnímejte skutečné potřeby lidí! Nezabývejte se smysluplnou strategií v businessu! Zkoušejte to, co nikomu nefunguje. Buďte zvídaví a olizujte zmrzlé zábradlí. Třeba se zase stane pravý opak.

Odebírejte naše novinky

Přidejte se k nám a žádná plánovaná akce Vám neunikne!

Plně respektujeme nařízení GDPR. Popis způsobu našeho chování najdete v patičce

 

-Děkujeme.