Homeoffice – je čeho se bát… – P(ad)ouchův sloupek v Marketing & Media

Existuje spousta žebříčků popisujících, čeho se lidé nejvíce bojí. Nejhorší je strach z globálního oteplování, dost lidí se celosvětově bojí teroristických útoků, třetí v pořadí je strach z jaderného programu KLDR. Takové ty soukromé strachy jsou největší z hadů a hned potom fóbie z různého lezoucího hmyzu. Z čeho mají lidé strach v práci je trochu jiný příběh.

Jedna z teorií říká, že se hodně bojí změny – a všemu novému se brání. Občas ty strachy nedávají smysl, občas jsou úsměvné a těžko pochopitelné, občas za ně může lennost, která ovšem pomohla i k řadě velkých vynálezů. Velmi často se snažíme vyhnout něčemu novému. Říká se, že 50 % změnových programů ve firmách nedopadne, protože si to nepřejí lidé.

To všechno potom může vést k tomu, že se ze všeho nejvíce bojíme udělat chybu. Obzvláště v době velkého vlivu sociálních sítí a na nich vydávání každého našeho malého úspěchu za trochu větší, se o chybách nikde nemluví. Nechce se nám chodit do rizika, zkoušet něco úplně nového a třeba i nebezpečného, natož abychom se o obavách nebo neúspěchu zmínili na veřejnosti. Takže se všichni motáme v nejistotách.

V práci chce skoro každý větší volnost, jsme přece dospělí a víme, co je třeba a umíme si to zařídit. Nepotřebujeme, aby nás někdo hlídal nebo nás do něčeho nutil. Jiný příběh to je, když máme dát volnost jiným. To se to hned zasekne a uvědomíme si, co to může všechno znamenat. Je to přesné s prací z domova. 

O homeoffice se hrozně často mluví, řada společností ji nabízí, předhání se v superlativech a flexibiltě a bůhví, co ještě. Ovšem žít něco neznamená, tu a tam to umožnit. Pokud chodím hrát jednou za měsíc tenis, je trapné si říkat tenista. To se děje v oblasti flexibilní práce a umožňování homeoffice. 

Časté argumenty proti rozšíření jsou, že na zaměstnance není vidět, můžou být doma jenom z toho důvodu, aby si vybílili špajzku, nebo aby si ráno přispali po flámu. Tak je lepší je mít pěkně pod kontrolou, pokud to jde.

Jeden z našich členů, výrobní společnost OEZ se dostala do zajímavé situace. Předělávali fabriku, proto museli na 3 měsíce zavřít všechny kanceláře. Zaměstnanci tedy museli jít domů, odtud celou dobu pracovat, kanceláře nebyly a manažeři to museli skousnout. Po čtvrt roce se všichni vrátili a skoro všichni byli překvapení z toho, že se takhle dalo pracovat. Hlavně je velmi příjemně překvapilo, kolik času ušetřili, kolik toho za den udělali, jak to dobře fungovalo. Šéfové zjistili, že jim lidé všechno zvládli dotáhnout a pokud proleželi celé dny na louce, nebylo to poznat, naopak. 

Potvrdilo se, že v práci se propracují 3-4 hodiny ze stanovené pracovní doby, na home officu je to 5 až 6. Lidé jsou spokojenější, jejich rodiny jsou spokojenější, manažeři jsou spokojenější.

Ve firmě se úplně změnila atmosféra, lidé si začali brát home office ne když potřebovali ohlídat děti, ale když potřebovali něco promyslet, s nějakým projektem pohnout, stihnout toho udělat víc.  

Samozřejmě to neplatilo vždycky a pro každého, dělník nemůže soustružit doma, divoké děti skákající po pracovním stole také nemusí být tím nejlepším prostředím na soustředění, ale to jsou jenom extrémy. Také se nebavíme o tom, že by to tak mělo být napořád – nějaká míra osobní interakce je důležitá, musí se upravit komunikační nástroje a také se objevovaly technologická omezení, ale celkově to otevřelo zajímavou cestu a skvělé výsledky.

Často vidím, že změny se ve firmách (i u lidí) nedotáhnou proto, že to dává smysl, ale proto, že jim nezbývá nic jiného. Jinak se nestane nic, nebo jen napůl. 

Možná si řeknete, že u Vás už home office máte. Potom mě zajímá, co je vnímanou přidanou hodnotou pro zaměstnance, pro liniové manažery, ale i pro top management. To, co se stalo v OEZ není o zavedení novinky, firma se změnila, protože musela a hlavně si to uvědomili plošně všichni a ukázalo se, že přínosy jsou úplně někde jinde. Hra není o tom, jestli lidem dovolit pracovat z domova a dáte jim nový benefit, který je v době buzzwordu work-life-balance velmi rozšířený. Hra se jmenuje, pokud to neuděláte, nepodporujete a nerozvíjíte sami sebe, šidíte se v efektivitě, kvalitě práce a tedy v businessu samotném. Je to o tom, že to musíte dělat výrazně více, jinak nebudete úspěšní.

Odebírejte naše novinky

Přidejte se k nám a žádná plánovaná akce Vám neunikne!

Plně respektujeme nařízení GDPR. Popis způsobu našeho chování najdete v patičce

 

-Děkujeme.